Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Denzita prsní tkáně (angl. breast density) je pojem, který lékaři používají k popisu množství tzv. husté prsní tkáně v porovnání s množstvím tukové tkáně v prsu na mamografickém snímku. Hustá prsní tkáň obsahuje více vaziva a žlázové tkáně než tuku. Lékaři rozlišují různé úrovně hustoty prsní tkáně – zjednodušeně řečeno od řídké až po velmi hustou tkáň. Čím větší je hustota prsní tkáně, tím obtížnější může být najít na mamografickém snímku zhoubný nádor (rakovinu prsu) nebo jiné změny. Obrázek: Denzita prsní tkáně – ilustrace. V levé části obrázku je znázorněna „řídká“ prsní tkáň, v pravé části obrázku je znázorněna „hustá“ prsní tkáň. Zdroj: Case courtesy of Ian Bickle, Radiopaedia.org. From the case rID: 77169 [levá část obrázku]. Case courtesy of Ian Bickle, Radiopaedia.org. From the case rID: 77159 [pravá část obrázku]. Například Podle Americké radiologické společnosti (American College of Radiology, ACR) se denzita prsní tkáně dělí do čtyř stupňů: BI-RADS a = tukový typ: na mamografickém snímku je vidět téměř kompletní tukové složení prsů (což odpovídá „řídké“ tkáni), BI-RADS b = tukově žlázový typ: v prsu jsou vidět rozptýlené oblasti tzv. fibroglandulární denzity (v těch se nachází žlázová tkáň prsu), BI-RADS c = žlázový skvrnitý typ: tzv. heterogenně denzní typ žlázy, kdy „skvrny“ na snímku mohou zastínit malé útvary (které by mohly být zhoubnými nádory), BI-RADS d = denzní (velmi denzní) typ: prsní tkáň je extrémně hustá, což snižuje senzitivitu mamografie. Viz také denzita, BI-RADS.

Lalůčky prsní žlázy jsou miniaturní útvary, které jsou součástí mléčné žlázy uvnitř prsu, a v době kojení vytvářejí mateřské mléko. Z lalůčků prsní žlázy pak mlékovody odvádějí mateřské mléko do bradavky. Viz také mléčné žlázy.

Nutriční denzita (angl. nutrient density) je poměr živin obsažených v dané potravině a celkové energetické hodnoty této potraviny: Potraviny s vysokou nutriční denzitou se vyznačují nejen vysokým obsahem živin, ale i relativně nízkým obsahem kalorií. Tyto potraviny obsahují velké množství vitaminů, minerálních látek, polysacharidů, proteinů a nenasycených tuků. Řadí se mezi ně například ovoce a zelenina, celozrnné výrobky (pečivo, těstoviny, müsli), nízkotučné mléčné výrobky (tvaroh, jogurt, podmáslí, sýr), tučné ryby (sleď, losos, makrela, platýs nebo tuňák) a mořské plody, libové maso, vejce, luštěniny (fazole, hrách, čočka), ořechy a semena. Naopak potraviny s nízkou nutriční denzitou se vyznačují nízkým obsahem živin a vysokým obsahem kalorií. Jsou to nejen „typická“ jídla z fast foodu, ale také různé sladkosti, zmrzlina, bonbóny, uzeniny, smažené bramborové lupínky apod. Viz také nutrice (výživa), denzita, energetická denzita.

Energetická denzita v souvislosti s výživou je množství energie (neboli kalorií, kcal) na gram potraviny. Potraviny s nižší energetickou denzitou obsahují méně energie v jednom gramu. To mimo jiné znamená, že u těchto potravin si člověk může dopřát větší porce, které jej lépe zasytí – a přesto obsahují méně energie, než stejně velká porce potraviny s vyšší energetickou denzitou. Názorný příklad poskytuje následující obrázek. Znázorněné jablko i čokoláda mají stejnou hmotnost. Čokoláda má však vyšší energetickou denzitu, proto tuto „houpačku“ převáží. Obrázek: Vysvětlení pojmu energetická denzita. Ačkoli jablko i čokoláda mají stejnou hmotnost, znázorněná „houpačka“ zaznamenává jejich energetickou denzitu (nikoli hmotnost). Čokoláda má vyšší energetickou denzitu, proto klesá dolů. (Zdroj: depositphotos.com) Nízkou energetickou denzitu obvykle mají potraviny, které obsahují hodně vody nebo vlákniny. Jsou to například ovoce a zelenina, polévky, dušená jídla apod. Vysokou energetickou denzitu obvykle mají potraviny s vysokým obsahem tuku nebo cukrů a nízkým obsahem vody. Jsou to například sušenky, smažená jídla, tučné maso, sladké i slané pečivo, koláče a dorty. Viz také denzita, nutriční denzita.

Potraviny s vysokou nutriční denzitou (angl. nutrient-dense foods) se vyznačují nejen vysokým obsahem živin, ale i relativně nízkým obsahem kalorií. Tyto potraviny obsahují velké množství vitaminů, minerálních látek, polysacharidů, proteinů a nenasycených tuků. Řadí se mezi ně například ovoce a zelenina, celozrnné výrobky (pečivo, těstoviny, müsli), nízkotučné mléčné výrobky (tvaroh, jogurt, podmáslí, sýr), tučné ryby (sleď, losos, makrela, platýs nebo tuňák) a mořské plody, libové maso, vejce, luštěniny (fazole, hrách, čočka), ořechy a semena. Viz také živiny, nutriční denzita.

Denzita je odborný výraz pro „hustotu“. Výraz „denzita“ se používá zejména v některých ustálených slovních spojeních, jako například: denzita prsní tkáně – „hustota“ tkáně v prsu (poměr vaziva, žlázové tkáně a tukové tkáně), energetická denzita – množství energie (neboli kalorií, kcal) na gram potraviny (tj. v potravinách s vyšší energetickou denzitou je energie více „nahuštěná“), nutriční denzita – poměr živin obsažených v dané potravině a celkové energetické hodnoty této potraviny (tj. v potravinách s vysokou nutriční denzitou jsou značně „nahuštěné“ živiny), apod. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz denzita.

Hematopoetická tkáň je jiný název pro krvetvornou tkáň. Viz také tkáň.

Vazivová tkáň je jiný název pro vazivo. Viz také tkáň.

Resorpce kostní tkáně je odborný název pro vstřebávání kostí. Viz také resorpce, kostní tkáň.

Depozice kostní tkáně je odborný název pro tvorbu kostí. Viz také depozice, kostní tkáň.